PSP – Inspirace, jídlo pro hladový krk autora
Vítejte zbloudilé duše v mém malém koutku!
 |
| canva.com, AI |
epického příběhu. Je to ten pulz, který otevírá dveře fantazie.
Když jsem kdysi psávala, tak jsem se setkávala s otázkou,
kam na ty nápady chodím. Pravdou je, že všude možně. Než to více začnu
rozvádět, tak chci upozornit, že to co uvedu v následujících řádcích neznamená,
že vykrádám. Ne, plagiátorství je špatné. Nedělejte to úmyslně (fanfikce jsou
trošičku jiný šálek čaje). Ráda bych zde uvedla dva citáty z knihy „Jak číst literaturu jako profesor“ od
Thomase C. Forstera: „Zcela originální
dílo neexistuje.“ a „…, příběhy
vyrůstají z jiných příběhů, básně z jiných básní.“ Není to o prostém
kopírování, ale o věcech, znalostech, které jsme zažili a šoupli někam do
šuplíčku našeho podvědomí. Proto když začnu psát, tak se nenechávám odradit
tím, že mi to něco připomíná. Vždyť se dá říct, že i takové Stmívání je svým
způsobem Kráska a zvíře (a to do toho nezatahuji starších děl, kde se zvíře
zamiluje do člověka). Otázkou je to, čím my rozbijeme tu podobnost. Co my
přineseme jiného.
Teď k tomu, kde já přicházím k inspiraci. Pravdu
říci, tak nejčastěji u písní a MV. Hudba obvykle nemá komplexní příběh. Sděluje
jen pocity, situaci. Písně jsou pro mě příběh, který postrádá kontext. A někdy
se stane, že mé nutkání k doplnění kontextu přeroste v příběh.
Dalším zdrojem jsou samotné knihy, filmy a seriály. Jistě, v době
kdy frčelo Stmívání, jsem psala o upírech… Hodně moc o upírech. Když jsem zhlédla
Eragona, tak jsem napsala příběh o dracích. No, mohla bych pokračovat i dál.
Byly to příběhy, které na mě měly takový dopad, že jsem se nechtěla vzdálit o
tématu.
Pak jsou tu náhodná slova, citáty nebo i rozhovory, které mě
vyburcují k vytvoření vlastního příběhu. Upřímně mezi mojí top inspiraci
patří zcela náhodný rozhovor s mojí kamarádkou. Když se mi jeden krásný
večer neozývala, tak jsem nasadila tón ublížené princezny, kterou ona opustila
pro nějakého chlapa (haha, reálně večeřela se svou rodinou). Když neodpovídala,
tak jsem pokračovala s tím, že bych pro ni obětovala celý svět a ona na mě
zanevřela. A moje milovaná kamarádka se chytla. Vedly jsme úplně směšně
dramatický rozhovor o přátelství, kterému nebylo přáno. Hádejte, kdo vytvořil
svět, kde se jedna kamarádka snaží zachránit tu druhou před osudem, který jí
připravila její vlastní rodina.
Inspirace se ale nemusí nacházet jen ve slovech, ale i v prostředí
ve kterém se nacházíme. Ano, na hradbách tohoto hradu by se mohla procházet
dívka, která cestuje čase. V mé knize inspirace mám dokonce i fotografii
stromu u které mám zapsáno: „Když tančí
víly je to hezké nebo děsivé? Umírají
víly, když v ně nevěříš? Zabijou tě,
když na ně narazíš? Proč se skrývají v tmavých hájích jako noc? Proč mají
krásu, která tají dech? Byla Salome víla? Setnou ti hlavu, když s nimi tančíš
v kruhu. Vyrvou ti srdce, když zatajíš dech. Jsou to ženy, jsou to dívky.
Stvoření, které tě pohltí… Stvoření, které tě usmrtí. Kdybys jim nepolámal
křídla, možná by netančily tanec smrti pro tebe.“ I v jednoduchých dojmech se nachází
inspirace.
 |
| autor: Inkoustová |
Inspiraci v poslední době nacházím i v nástrojích AI.
Konkrétně tedy v Meta AI, který je velice jednoduše přístupný díky
Instagramu a Facebooku. A ne, nechci aby za mě psala. Spíše s ní hraji
interaktivní hru, kde mi nabízí možnosti jak dále pokračovat v mé cestě.
Skvělé k nastartování inspirace. Dokonce jsem i zkoušela i brainstorming
ohledně příběhu. Vznikly z toho zajímavé myšlenky. Osobně jsem tedy v tomto
případě požádala, ať se z toho rozhovoru neučí a neposílá to dál (haha,
nevím zda to mělo smysl, ale co).
Jistě, určitě bych s vzpomněla i na jiné věci, ale už
takhle je to dlouhý článek. Spíš by mě zajímalo, kde berete inspiraci vy? Máte
nějaký konkrétní způsob?
PS. Plánuji k tomuhle článku sebe výzvu! A to napsat povídku
na základě náhodné písničky z mého playlistu … nebo mi můžete navrhnout
písničku vy!
Ať vás provází Múza!
Vaše Inkoustová.
.jpg)
Komentáře
Okomentovat